Po sedmiletém zkoumání toho, nakolik Brňané plýtvají potravinami, se výzkumnice z provozně ekonomické fakulty tamní Mendelovy univerzity zaměřily na Pražany. V rámci projektu Prague Food Waste udělal vědecký tým detailní rozbory odpadů v různých lokalitách v Praze.
Podle čerstvých dat z projektu Prague Food Waste panuje velký rozdíl mezi tím, kolik lidé odhadují, že vyhodí, a skutečností. Rozbory směsného komunálního odpadu ukázaly, že každý obyvatel hlavního města vyhodí průměrně 26 kg potravin ročně, tedy asi 0,5 kg týdně.
Lidé nejsou schopni odhadnout, kolik jídla vyhodí
„Více než dvě třetiny (70 procent) respondentů však odhaduje, že vyhazuje méně, než kolik ukazují data, a 12 procent nedokáže množství odhadnout vůbec. Oproti dřívějším výsledkům z rozborů odpadu v Brně (2019-2022) se v Praze aktuálně nacházelo v odpadu potravin o něco méně,“ sdělila Vytříděno hlavní řešitelka projektu Lucie Veselá.
Vyhozené potraviny tvoří přibližně 13 procent směsného komunálního odpadu (SKO). Nejčastěji lidé vyhazují ovoce, zeleninu a pečivo. Výzkumnice odhalily, že množství a skladba plýtvání potravinami úzce souvisí s typem zástavby v urbanizovaných lokalitách. Zaměřily se na pět odlišných typů zástaveb; sídlištní, vilovou, venkovskou, vyloučenou a luxusní.
Pražané nejvíce vyhazují ovoce, zeleninu a pečivo. Zdroj:Mendelu
„Nejvíce se plýtvá v zástavbě s luxusními domy, kde v porovnání s jinými zástavbami lidé častěji vyhazují hotová jídla. Na sídlištích se zase ve vyšší míře plýtvá pečivem,“ doplnila spoluřešitelka projektu Andrea Králiková.
Nízkopříjmové domácnosti více šetří, znají cenu potravin
Napříč různými typy zástavby se ukazují rozdíly mezi sociálními skupinami, které výrazně ovlivňují nejen míru plýtvání potravinami, ale i jeho příčiny. „Nízkopříjmové domácnosti zpravidla lépe plánují spotřebu a více sledují data spotřeby. Naopak u domácností s vyššími příjmy jsou častým důvodem vyhazování potravin nesplněná očekávání – jednoduše jim nechutnají. Rozdíl je také možné pozorovat u motivace ke snížení plýtvání, zatímco u nízkopříjmových převažuje snaha ušetřit, vyšší příjmové skupiny více slyší na argumenty spojené se sociální a ekologickou odpovědností,“ uvedla výzkumnice Irena Baláková.
Závěry výzkumu potvrzují nutnost cílené komunikace – rozdílné motivace různých skupin vyžadují rozdílné přístupy. „U nízkopříjmových skupin se osvědčují tradiční nástroje, jako jsou letáky a online forma komunikace, zatímco vyšší příjmové domácnosti lépe osloví spíše digitální komunikace, například preferují i podcasty,“ uvedla Veselá.
Snaha o změnu chování lidí
Výsledky výzkumu byly následně použity pro tvorbu návrhu cílené komunikační kampaně a vznikl výstup v podobě manuálu Jak šetřit jídlem v domácnostech. Ten je určen pro municipality, kterým má poskytnout jednoduchý návod, jak komunikovat problematiku plýtvání potravinami s městskými domácnostmi.
Kvůli zjištění přesných dat o odpadech se vědci museli prohrabat hromadami odpadu. Zdroj:Mendelu
Vedle analýz z domácností byla součástí projektu také měření v pražských školách, domovech pro seniory a nemocnicích. Cílem bylo nejen získat spolehlivá data, ale i poskytnout veřejné správě doporučení, jak plýtvání potravinami předcházet.
Zdroj: Mendelu