Dnešní aktivisté to nemají jednoduché. Aktivismus se proměnil z běžných pouličních protestů ve vysoce digitalizovanou (re)formu, ve které dominují online kampaně, sociální sítě a hlavně potom hacktivismus – tj. využívání kybernetických útoků k vyjádření politického nebo sociálního nesouhlasu. Se vstupem České republiky do Evropské unie se proměnila také struktura organizací a jejich řízení. Aktivisté využívají interaktivní umění, videoprojekci a sociální média pro zvýšení dopadu svých kampaní.
Aktivismus prošel nelehkým a zdlouhavým vývojem, a to od ochrany přírodních krás a památek až po politická hnutí, která bojují proti znečištění a klimatickým změnám. Zpočátku se aktivismus skutečně zaměřoval na zakládání národních parků a ochranu specifických živočišných druhů nebo krajinných dominant. Nejzásadnější přerod a zlom potom nastal v průběhu 20. století, kdy se aktivismus stal doslova masovou záležitostí.
V šedesátých letech minulého století došlo k propojení sociálních hnutí s tématy z oboru enviromentalismu. Enviromentalismus, jak zajisté víte, je široké společenské, politické a etické hnutí usilující o ochranu, obnovu a zlepšení přírodního prostředí.
Před rokem 1989 nebyli ochranáři přírody vnímáni negativně pouze tehdy, pokud se zaměřovali na odbornou ochranu bez zasahování do politického spektra.
Po roce 1989 média a široká veřejnost začaly více vnímat znečištění ovzduší a vody s dopadem na lidské zdraví. Zároveň se oblast rozšířila na ozonovou díru, globální oteplování, energetiku a potřebu třídění odpadu. Aktivismus se v 90. letech v Česku transformoval a začali probíhat přímé akce zaměřené například proti výstavbě dálnic nebo na ochranu Šumavy.
Aktivisté dnes zkrátka čelí nelehkým výzvám. Svět je ohrožen klimatickou krizí, volá se po rovnoprávnosti žen a mužů, důraz je kladen na dodržování lidských práv a svobod. Aktivismus je běh na dlouhou trať, lidé mu věnují často celý život.
Současnost je taková, že mladí aktivisté jsou v Česku v online diskusích online veřejností vylučováni z aktivního dění, tvrdí vědkyně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Nový výzkum byl zaměřen na vyjadřování se směrem k celosvětovému mládežnickému klimatickému hnutí Fridays For Future, které vzniklo v roce 2018 po vystoupení Grety Thunberg před švédským parlamentem. Výzkum z perspektivy ukazuje, že online diskutující v Česku používají dvě základní skupiny strategií, jak vyloučit mládež z veřejné sféry, čímž se zároveň uchylují ksystematické diskriminaci a útisku mladistvých.
Online veřejnost přisuzuje mladým lidem role, které jsou jim představovány jako vhodné pro jejich věk, a zároveň jim upírají politickou aktivitu, která je prezentována jako pro jejich věkovou kategorii nepatřičná. Zkrátka je mladým jasně sdělováno: sázejte stromy, snižte spotřebu a studujte, místo abyste křičeli na ulici.
Jak tedy (z)měnit svět a nezbláznit se z toho? Jde to, a dokonce pro to existuje skvělá brožurka:
https://nesehnuti.cz/wp-content/uploads/2019/09/Aktivismus-udrzitelne.pdf.