Dá se říci, že závislost lidí na plastech všeobecně má své hluboké kořeny v moderním životním stylu, který všichni vedeme. Plast má nízkou cenu, lehkost, snadnou zpracovatelnost, ale také odolnost. Naše současná – s mírnou nadsázkou řečeno „plastová civilizace“ ovšem přináší vážná zdravotní, ale také ekologická rizika. Plasty se totiž natolik sžili s lidmi a planetou, že jsou všudypřítomné, a to od lidských těl až po oceány.
Lidé jsou vystaveni vlivům plastu nepřetržitě 24/7. Nedávné studie dokázali, že člověk týdně nevědomě zkonzumuje v průměru až 5 gramů plastu – pro lepší představu se jedná zhruba o 2000 miniaturních částiček umělé hmoty menších než 1 mm. Mikroplasty se soustřeďují ve střevech, v plicích, v krvi, ale také v placentě a v mozku. V těle mohou vyvolávat nemalé zánětlivé reakce a oxidační stres. Vědci, kteří se touto problematikou zabývají, bijí na poplach a varují před drobnými kousky plastů – tzv. mikroplasty. Celkový vliv mikroplastů na lidské zdraví ještě není zcela známý, ale zajisté lidem neprospívá.
Závislost lidí na plastech je způsobena jistou pohodlností, a to zejména u jednorázových plastových obalů (např. PET lahve, různé obaly potravin apod.), které tvoří významnou část plastového odpadu.
Všudypřítomné plasty zatěžují nejen člověka a jeho organismus, ale také organismy jiných živočichů a v neposlední řadě životní prostředí.
Pozitivní zprávou je, že navzdory své závislosti na plastech, si lidstvo uvědomuje nebezpečí, které používáním plastů vzniká. Velká většina lidí také podporuje celosvětový zákaz nebezpečných plastů. Plast totiž není jen problémem odpadu, ale také lidského zdraví.
Jak s plasty můžeme bojovat, jak se říká v domácích podmínkách? Důležité je skutečně důsledné třídění plastového odpadu a co nejvyšší omezení nákupů produktů v jednorázových plastových obalech. I tímto můžeme přispět svojí troškou do mlýna.