Island znají obyvatelé České republiky jako zemi ledovců, vodopádů a sopek, k čemuž odpadáři doplní, že její obyvatelé v ní téměř dokonale třídí téměř dokonale vše. Blíže, než kdokoli jiný k ní má vulkanolog, profesor Lukáš Krmíček. Přednáší nejen na brněnské Masarykově univerzitě a Vysokém učení technickém, ale je dokonce přímo členem týmu islandských vědců, kteří se pod vedením vulkanologa Valentina Trolla snaží předpovídat další a další erupce.
Vulkán se probudil opět životu na islandském poloostrově Reykjanes, na němž je hlavní město Reykjavík i známé mezinárodní letiště Keflavík s nedalekými vyhlášenými termálními lázněmi Modrá laguna, v roce 2021. Vytvořily se nikoli mohutné sopečné kužely, ale několik set metrů dlouhé praskliny v zemi, z nichž začala tryskat žhavá láva. Vulkán postupně utichal a zase po několikaměsíčních přestávkách ožíval. Situace byla natolik vážná, že bylo nutné zcela vyklidit rybářské městečko Grindavík, které nebude obyvatelné v nejlepší případě dlouhá desetiletí.
„Za uplynulé čtyři roky jsme zaznamenali osm vulkanických erupcí, přičemž ta poslední z nich z letošního dubna byla nejmírnější a trvala pouze šest hodin. Protože se stala 1. dubna a zaskočila nás svým lehkým průběhem, očekávali jsme přívaly lávy, lze ji říkat aprílová,“ uvedl Krmíček. Vysvětlil, že pod poloostrovem Reykjanes je hned několik vulkanických systémů.
Přestože na území Čech a Moravy lze najít v lepším případě už jen pozůstatky po sopkách, Krmíček patří k jejich znalcům a situaci na Islandu monitoruje léta. Jeho úkolem bylo zjistit, zda jsou systémy pod poloostrovem propojeny, tedy jestli praskliny na rozličných místech plní láva z jednoho zdroje. Je k tomu nutný odběr žhavého magmatu a zkoumání jeho složení.
Chemické složení lávy je v podstatě totožné. Systémy jsou napájeny společným zdrojem magmatu v hloubce asi deseti kilometrů. Každý ze systémů má pak v hloubce čtyř až pět kilometrů svůj magmatický krb, z něhož magma vytéká na povrch. Zjištění, že jsou systémy pod poloostrovem propojeny, jsou pro předpověď dalšího chrlení lávy důležité. Vyplývá z toho, že klid ve systému Svatsengi u vesničky Grindavík, kde vulkán není schopen vytlačit magma na povrch v tak hojném množství jako kdysi, neznamená, že se potíže neobjeví jinde.
Vědci se nyní obávají vulkanické činnosti sousedního vulkanického systému Krísuvík, kde se zvyšuje seismická aktivita. Leží u silnice spojující Reykjavík a Keflavík s jeho mezinárodním letištěm, kterým na Island ročně přijíždí přes dva miliony turistů. Erupce v této oblasti by mohla ohrozit i jih hlavního města, což už by pro Island znamenalo pořádný problém. V Reykjavíku žijí dvě třetiny obyvatel ostrova a příliš turistů z celého světa je stěžejní pro jeho ekonomiku.
„Magmatické krby se podle našich informací v podzemí plní a rozhodně letos lze očekávat ještě další vulkanickou činnost na Islandu. Nelze říci, zda to bude tak klidné, jako 1. dubna, nebo bude nutné stavění bariér těžkou technikou kvůli velkému množství přitékající lávy. Činnost vulkánu je jen těžko předvídatelná,“ doplnil profesor. Koncem loňska jen stavění hrází zastavilo příliv lávy do termálních lázní Modrá laguna, jejich původní parkoviště je zcela zničeno.
Krmíček svoji letitou práci vulkanologa shrnul ve své nedávno vydané knize Svět sopek zblízka: Zrození vulkánu. Čtenáře bere do nejodlehlejších končin světa, kam za sopkami jezdí.
Foto – archiv Lukáše Krmíčka