Vyhazování léků, mastí apod. do směsného komunálního odpadu a v nejhorším případě jejich splachování do záchodové mísy je velmi vážným ekologickým problémem. Zbytky léčiv všeho druhu končí v odpadních vodách, přičemž se ve většině čistírnách odpadních vod neodstraní a kontaminují životní prostředí.
Léky v odpadních vodách poškozují vodní ekosystémy, ovlivňují reprodukci ryb a dalších vodních živočichů (např. vlivem hormonální antikoncepce nebo antidepresiv). Dle zjištěných průzkumů se tohoto chování dopouští každá čtvrtá domácnost v České republice, což je alarmující.
Každá čtvrtá domácnost v Česku vyhazuje prošlé nebo nevyužité léky do komunálního odpadu, případně je splachuje právě do toalety. Do prostředí se tak dostávají zbytky léčiv za stamiliony korun. Čistírny odpadních vod si s nimi zatím poradit neumějí.
Spotřeba léků v Česku roste a spolu s ní pomalu narůstá i znečištění životního prostředí farmaky. Podle Asociace inovativního farmaceutického průmyslu se v roce 2024 v tuzemsku prodalo 314 milionů balení léků v hodnotě 115 miliard korun. Pět let předtím bylo balení o pět procent méně. V České republice je jedinou správnou a bezpečnou metodou likvidace vrácení prošlých či nepoužitých léků do lékárny. Lékárníci jsou povinni je převzít a zajistit jejich ekologickou likvidaci ve spalovně. Léky do koše ani do toalety nepatří. Odevzdáním do lékárny se zabrání kontaminaci vody a půdy.
„Léčivé látky se do odpadních vod dostávají buď v původní formě, nebo metabolizované,“ uvádí Jakub Treml, přednosta Ústavu molekulární farmacie Masarykovy univerzity v Brně. Zdroji znečištění jsou zdravotnická zařízení a farmaceutický průmysl. Zbytky léků se také do prostředí dostávají vylučováním z těl pacientů, případně z těl léčených zvířat.
Je to už sedm let, co stát naposledy zjišťoval, jak Češi plýtvají léky. V roce 2018 odevzdali lidé v lékárnách nepoužitá léčiva v hodnotě 3,3 miliardy korun. Další léky v odhadované hodnotě 1,3 miliardy skončily v komunálním odpadu, kanalizaci nebo ve sběrných dvorech.
Výzkum zároveň ukázal, že část lidí léky hromadí doma nebo je předává příbuzným. Na přelomu let 2019 a 2020 měli lidé v domácnostech nepoužitelné léky na předpis i volně prodejné přípravky v odhadované hodnotě 505 milionů korun.
Novější data k dispozici nejsou. „Historicky jsme nechali zpracovat průzkum a kampaň týkající spotřeby a zacházení s léky v domácnostech. Od té doby jsme průzkum neopakovali, nemáme tak aktuální specifické údaje týkající se plýtvání léčivy,“ uvádí oddělení komunikace a podpory ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Nejčastěji se ve vodních tocích objevují léčiva na cukrovku, vysoký krevní tlak, epilepsii či migrénu, léky proti bolesti a hormonální látky z antikoncepce. Při současném biologickém stupni čištění odpadních vod se sice část léčiv rozkládá na biologicky neaktivní látky, většina účinných látek však čistírnami projde v nezměněné podobě.
zdroj: ekonews.cz