Příroda a turisté někdy zkrátka nejdou ruku v ruce, a zejména s jejich rostoucím počtem potom dochází v přírodě k nemalým škodám. Jen co se opět vyčasilo, oblíbená místa čelí opětovně rostoucímu náporu turistů. Zvýšený zájem o turismus a pobyt v přírodě přináší negativní jevy, které bývají označovány overturismus, tzv. přeturismus. Příroda je pod náporem turistů devastována, znečišťována a dále přetěžována. Mezi turisty oblíbenou oblast patří také CHKO Pálava. Pouze Svatý kopeček navštíví přes 200 tisíc lidí ročně.
Zmíněná chráněná krajinná oblast Pálava patří k jedněm z druhově nejbohatších území nacházející se v Česku, přesto v posledních letech doslova a do písmene zmizely z této oblasti některé druhy motýlů (např. žluťásek úzkolemý) a také ptactva (např. skalník zpěvný). Díky zavlečení lidmi a globálnímu oteplování naopak přibyly druhy jako třeba nutrie říční.
Problém s turismem se ovšem týká velkého množství ohrožených míst, mezi které patří Krkonoše a nejvyšší hora České republiky Sněžka, Adršpašsko-teplické skály, Český ráj apod.

Samotní ochránci přírody zvedají varovný prst s tím, že pokud nebude cestovní ruch dostatečně regulován, zanedlouho přijdou atraktivní místa o svoji hodnotu.
Lidé jsou nepoučitelní a v přírodě zanechávají odpadky, a to včetně plastů a hygienických potřeb v lesích a na horách. Ničení vzácné vegetace a rušení zvěře je způsobeno tím, že turisté často nerespektují vyznačené stezky a pohybují se mimo určený směr. Do skal ryjí nápisy, ruší klid ve volné přírodě nadměrným hlukem a světlem atd.
V přírodě platí, že odpad, který sem zavlečeme (např. obal od svačiny) vždy a bezvýhradně odnášíme s sebou domů, kde jej řádně vytřídíme. Také je nutné nevyhýbat se vyznačeným cestám a je velmi vhodné při svém nadšení pro turismus navštěvovat méně známá místa.
Díky nástrojům jako Google Earth můžeme sledovat, jak se planeta mění pod našima rukama, což poskytuje důkazy o dopadu lidské činnosti na naši planetu.
Osud planety máme ve svých rukou.
Antoine de Saint-Exupéry
„Nedědíme Zemi po našich předcích, nýbrž si ji půjčujeme od našich dětí.“

