Zoologické zahrady již několik dekád patří mezi kulturně vzdělávací centra. Přestože význam zoologických zahrad je pro společnost velice různorodý, najdou se mezi námi také odpůrci těchto zařízení.
Samotní odpůrci zoologických zahrad často chybně vnímají zoologické zahrady jako instituce, které jsou zaměřené pouze na pobavení lidí, kdy jsou zde zvířata držena v zajetí jen pro lidské potěšení, aniž by byl zvířatům dopřán jejich přirozený život. Kritiky odpůrců se častokrát soustředí na etické otázky týkající se utrpení zvířat a ztráty jejich přirozeného prostředí.
Stoupenci zoologických zahrad ovšem argumentují tím, že se zoologické zahrady podílejí na ochraně živočišných druhů, kdy jsou určitými genovými bankami a podílí se na vzdělávání široké veřejnosti.
Kde se tedy nachází pravda? Jsou zoologické zahrady opravdu přežitkem?
Podle záznamů Mezinárodního svazu ochrany přírody vyhynulo do roku 2019 už 754 živočišných druhů známých člověku. V posledních letech ze světa zmizela například ropucha zlatá nebo želva sloní pintská. Je důležité uvést také to, že zároveň existuje ještě 38 druhů zvířat, která se už nevyskytují ve volné přírodě a žijí právě v zoologických zahradách nebo přírodních rezervacích. Jedná se například o poslední dvě samice nosorožce severního bílého, které žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta nebo přímorožce šavlorohého.
Každý rok Mezinárodní svaz ochrany přírody svůj Červený seznam aktualizuje. Do kategorie kriticky ohrožených druhů zvířat se řadí už čtyři ze šesti lidoopů – gorila východní a západní a orangutan sumaterský a bornejský. Přitom na vymírání goril se podepsalo jak pytláctví, tak i mizení jejich přirozeného životního prostředí. Gorila východní se hojně vyskytovala na území Konga, nyní došlo k jejímu úbytku o více než 70 procent.
Stejné ohrožení se týká také pandí populace. Předpokládá se, že v následujících osmdesáti letech kvůli klimatické změně přijdou pandy až o třetinu oblastí, kde rostou bambusy, kterými se živý.
Jako hlavní příčiny vymírání živočišných druhů zveřejnil Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby zprávu, kde jako hlavní problém vidí rychlý nárůst lidské populace a s ním spojený nárůst zemědělské produkce a rybolovu. Dalším důvodem vymírání živočichů je také chemicky znečištěné životní prostředí – vypouštění toxických látek do půd a vodních toků, ale také zamoření oceánů plastovým odpadem. Samotná změna klimatu negativně ovlivňuje až polovinu savců žijících na pevnině a čtvrtinu ptáků. Například takovým koalám, které doposud nebyly považovány za ohrožený druh, nyní bude hrozit kvůli rozsáhlým požárům v Austrálii vyhynutí.
Člověkem nedotčené ekosystémy prakticky neexistují. Nejrychleji degradujícím ekostystémem jsou v současné době tropické deštné pralesy. Jen mezi lety 1980 až 2000 zmizelo z povrchu zemského v tropických oblastech sto milionů hektarů lesa. K největším ztrátám došlo v Latinské Americe, zejména kvůli chovu dobytka a v jihovýchodní Asii, kde se rozrostly plantáže s palmovým olejem.
Je ovšem také pravdou, že některá zvířata by bez zoologických zahrad již vymřela. Zoologické zahrady se podílejí na záchraně ohrožených druhů pomocí chovných programů a jejich zpětného vysazování do přírody. Příkladem jsou druhy jako ledňáček mikronéský nebo vrána havajská, které přežívají jen díky péči v zooloogických zahradách.
Zoologické zahrady poskytují bezpečné prostředí pro chov a rozmnožování ohrožených živočichů, čímž zvyšují jejich populaci. Probíhají zde také programy na zpětné vysazování zachráněných druhů do jejich přirozeného prostředí, kde mohou dále žít a rozmnožovat se. Zoologické zahrady také přispívají k zachování genetického materiálu ohrožených druhů pro budoucí generace.
Zoologické zahrady se podílejí také na návratu druhů, které z přírody zmizely, například kůň převalský. Právě Zoo Praha se už léta angažuje v návratu divokého koně převalského, který byl ve volné přírodě vyhuben na přelomu 60. a 70. let 20. století a přežíval pouze v zoologických zahradách do 90. let. Zoo Praha poslala do volné přírody bezmála 27 těchto koní, které se přepravují do národního parku v Mongolsku.
Celkově lze říci, že zoologické zahrady hrají klíčovou roli v ochraně biodiverzity a mohou být pro mnoho ohrožených druhů poslední nadějí na přežití, a to nelze zpochybnit.