Není škeble jako škeble aneb proč dobrovolníci na Slapech zachraňují tisíce nenápadných hrdinů našich vod

Když se řekne ochrana přírody, většina lidí si představí orla mořského, vydru říční nebo vzácné orchideje. Jen málokoho by napadlo, že jednou z největších záchranných akcí roku se mohou stát právě škeble. Nenápadní mlži ukrytí v bahně na dně řek a přehrad obvykle nevzbuzují velkou pozornost veřejnosti. Přesto se právě oni stali středem mimořádného úsilí ochránců přírody a dobrovolníků na Slapské přehradě, kde se kvůli poklesu hladiny ocitly desetitisíce jedinců v bezprostředním ohrožení života. Podle údajů Českého svazu ochránců přírody bylo do vody vráceno již více než 30 500 škeblí a do akce se zapojilo nejméně 220 dobrovolníků.

Na první pohled se může zdát, že jde o záchranu obyčejných vodních živočichů. Ve skutečnosti jsou však škeble jednou z nejdůležitějších součástí sladkovodních ekosystémů. Fungují jako přírodní filtry. Nasávají vodu, zachycují drobné částice a pomáhají udržovat vodní prostředí v rovnováze. Zdravá populace mlžů je často ukazatelem dobré kvality vody a stabilního prostředí.Problém na Slapech vznikl v důsledku hydrologického sucha. Povodí Vltavy začalo využívat zásoby vody ze Slapské přehrady k udržení potřebného průtoku Vltavy v Praze, protože Orlická přehrada od začátku září omezila odtok. Hladina Slapské přehrady proto začala postupně klesat a odhalovat rozsáhlé části břehů, které byly běžně pod vodou.

Zatímco lidé mohli pozorovat nově odkrytá místa, ostrovy nebo části zatopených komunikací, pro vodní organismy znamenal ústup vody vážné nebezpečí. Škeble, které byly po desetiletí zvyklé žít na dně pod hladinou, se najednou ocitly na suchu. Bez možnosti aktivního přesunu na větší vzdálenost jim hrozilo uhynutí.Právě tehdy vstoupili do hry ochránci přírody. Český svaz ochránců přírody ve spolupráci s Povodím Vltavy zahájil koordinovanou záchrannou akci. Na základě odborného posudku Akademie věd České republiky bylo vytipováno 19 nejkritičtějších oblastí, kde se předpokládal vysoký výskyt škeblí a dalších mlžů. Tyto lokality začali pravidelně procházet dobrovolníci, kteří sbírali jedince uvízlé na suchu a vraceli je zpět do vody.Možná si někdo řekne, že zachraňovat škeble nemá smysl. Jenže právě zde je důležité připomenout, že nejde o několik jednotlivých exemplářů. Ve Slapské přehradě žijí podle ochránců přírody stovky tisíc mlžů několika druhů. Mezi nimi se nachází také velevrub malířský, který patří mezi zvláště chráněné druhy. Slapy představují jeden z nejvýznamnějších biotopů sladkovodních mlžů na Vltavě.

A právě zde se dostáváme k názvu článku. Není totiž škeble jako škeble. Ve veřejnosti často panuje představa, že všechny škeble jsou stejné. Ve skutečnosti jde o skupinu organismů s různými ekologickými nároky, životními strategiemi i významem pro přírodu. Některé druhy jsou běžné, jiné vzácnější. Některé dokážou osídlovat širší spektrum prostředí, jiné jsou citlivé na změny kvality vody nebo zásahy do vodního režimu. Proto je ochrana populací mlžů důležitá nejen z pohledu jednotlivých druhů, ale i z hlediska fungování celého ekosystému.

Pozoruhodná je také samotná organizace záchranné akce. Nejde o práci několika specialistů. Do pomoci se zapojili dobrovolníci z řad místních obyvatel, spolků, škol i jednotlivců. Ochránci přírody vytvořili systém koordinace, aby byly pokryty nejohroženější úseky pobřeží. Podle organizátorů je potřeba některé lokality kontrolovat opakovaně, protože s dalším poklesem hladiny se stále objevují nové plochy, na kterých zůstávají živočichové uvěznění mimo vodu.

Záchranná akce zároveň upozorňuje na hlubší problém spojený se změnami hydrologických podmínek. Suché epizody, dlouhá období bez významných srážek a rostoucí tlak na vodní zdroje stále častěji ovlivňují fungování českých vodních nádrží. Vltavská kaskáda byla sice navržena tak, aby pomáhala zvládat povodně i období sucha, přesto mohou mimořádné situace vytvářet nové výzvy pro přírodu i správce vodních děl.Příběh škeblí ze Slap je zároveň příběhem o tom, jak důležitou roli může sehrát veřejnost. Každá jednotlivá zachráněná škeble představuje malý zásah. Když se však sečtou stovky dobrovolníků a desetitisíce zachráněných jedinců, vznikne akce, která může významně omezit dopady mimořádné situace na cennou populaci vodních mlžů. Více než 30 500 zachráněných škeblí není jen číslo v tabulce. Je to důkaz, že i nenápadní živočichové mohou mobilizovat pozornost lidí, když se ocitnou v ohrožení.Možná právě v tom spočívá největší poselství celé události. Ochrana přírody není jen o velkých šelmách, majestátních ptácích nebo ikonických krajinách. Často se odehrává v blátě na obnaženém břehu přehrady, kde dobrovolník zvedne ze země obyčejně vypadající škebli a vrátí ji zpět do vody. A právě v takových chvílích si uvědomujeme, že každý organismus má v přírodě své místo a svůj význam. Někdy stačí jen trochu pozornosti, abychom to dokázali ocenit.