Česká republika stojí na prahu největší změny v nakládání s obaly za posledních dvacet let. Novela zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, spolu s evropským nařízením PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation), přináší od roku 2025 a 2026 zásadní povinnosti pro výrobce, e‑shopy, obchodníky i spotřebitele. Cílem je snížit množství obalového odpadu, zvýšit recyklaci a přiblížit se skutečné cirkulární ekonomice.
Co se mění: tři pilíře obalové revoluce
1. Povinné zálohování PET lahví a plechovek (od poloviny roku 2025)
Novela zavádí povinný zálohový systém pro plastové lahve a kovové nápojové obaly o objemu 0,1–3 litry. Záloha bude jednotná – 4 Kč za kus.
Systém má ambiciózní cíle:
- 91,5 % sběru plastových lahví do roku 2029,
- 90 % sběru kovových nápojových obalů
Zkušenosti ze Slovenska ukazují, že po zavedení zálohování prakticky zmizely pohozené nápojové obaly z přírody – česká novela se opírá právě o tento efekt.
Zálohované obaly se budou vracet nezdeformované, s etiketou a čitelným EAN kódem. Povinná sběrná místa vzniknou ve všech prodejnách potravin nad 50 m² a na čerpacích stanicích, celkem přibližně 11 000 míst.
Proč v ČR stále není povinné zálohování PET a plechovek?
Zákon byl připravován, ale nestihl projít legislativním procesem
Ministerstvo životního prostředí připravilo návrh novely zákona o obalech, který měl zavést povinné zálohování. Návrh byl několikrát přepracován, ale:
- vláda jej nestihla projednat včas,
- část poslanců měla výhrady k financování systému,
- některé obchodní řetězce požadovaly delší přechodné období.
Výsledkem je, že novela nebyla schválena, a tedy nemohla vstoupit v účinnost.
Česko čekalo na finální podobu evropského nařízení PPWR
EU mezitím dokončovala nařízení PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation), které:
- zavádí celoevropská pravidla pro obaly,
- stanovuje povinné cíle sběru,
- upravuje technické požadavky na zálohové systémy.
Česko se rozhodlo nepředbíhat, aby se národní zákon nemusel za rok znovu měnit. To celý proces zpomalilo.
Technická příprava systému je složitá
Zálohování není jen o tom „postavit automaty“. Je nutné:
- vytvořit centrální správce systému,
- nastavit IT infrastrukturu,
- sjednotit označování obalů,
- vyřešit logistiku sběru a třídění,
- připravit tisíce obchodů na povinný výkup.
Slovensko potřebovalo na spuštění systému 18 měsíců od schválení zákona. Česko zatím není ani na začátku této lhůty.
Politické spory o tom, kdo systém zaplatí
Zálohování je drahé – investice do infrastruktury se pohybují v řádu miliard korun. Sporné body byly:
- kdo bude správcem systému (stát, výrobci, obchodníci),
- jak se rozdělí náklady,
- jaké budou poplatky pro firmy.
Bez politické shody nemůže být zákon schválen.
Výsledek: zálohování se odkládá, ale není zrušeno
Česko má povinnost splnit evropské cíle sběru PET a plechovek. Bez zálohování to prakticky není možné. Proto se očekává, že:
- novela bude znovu předložena,
- systém se spustí nejdříve v roce 2027,
- bude navázán na požadavky PPWR.
2. Přísnější pravidla pro e‑shopy a výrobce (od 1. ledna 2025)
Novela zpřísňuje systém rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR). Každý e‑shop, který ročně uvede na trh více než 300 kg obalového materiálu nebo má obrat nad 2 miliony Kč, se stává povinnou osobou podle § 9 zákona o obalech.
Klíčové změny:
- povinná registrace u autorizované obalové společnosti (AOS), typicky EKO‑KOM,
- povinnost vykazovat nejen spotřebitelské, ale i přepravní obaly (krabice, výplně, pásky),
- hrozba pokut až 10 milionů Kč za nesplnění povinností
Pro středně velký e‑shop se evidovaný objem obalů zvýší o 35–60 %, což přináší i vyšší příspěvky do systému EKO‑KOM. Například 10 tun lepenky a 2 tuny plastu znamenají roční náklad cca 34 840 Kč podle sazeb pro rok 2025.
3. Evropské nařízení PPWR: recyklovatelnost, zákaz některých obalů, povinný recyklát (od 12. srpna 2026)
Evropské nařízení PPWR (EU 2025/40) zásadně mění pravidla pro uvádění obalů na trh. Od roku 2026 budou moci být v EU prodávány pouze obaly splňující přísné požadavky na recyklovatelnost a minimalizaci materiálu.
Hlavní povinnosti:
- povinný obsah recyklátu v plastových obalech,
- zmenšení obalů na možné minimum,
- opakované použití vybraných typů obalů,
- zákaz některých obalů, např.
- plastové obaly na ovoce a zeleninu pod 1,5 kg,
- plastové obaly na ochucovadla v HORECA sektoru,
- jednotné značení obalů v celé EU (piktogramy, QR kódy),
- snížení množství obalového odpadu o 5 % do roku 2030 oproti roku 2018.
Proč tato revoluce přichází právě teď?
Evropa je dlouhodobě závislá na dovozu klíčových surovin, zejména hliníku a mědi. Recyklace obalů je proto nejen ekologickým, ale i strategickým opatřením. EU požaduje, aby do roku 2030 členské státy dokázaly pokrýt alespoň 15 % spotřeby kritických kovů z domácího recyklovaného odpadu.
Česká republika se tak přizpůsobuje evropské legislativě a zároveň reaguje na rostoucí množství obalového odpadu. V roce 2023 vzniklo v Česku 1,261 milionu tun obalových odpadů, z nichž 75 % bylo recyklováno a 11 % energeticky využito
Co to znamená pro spotřebitele?
- Zálohování přinese jednodušší a motivující způsob vracení PET lahví a plechovek.
- V obchodech se objeví nové automaty a sběrná místa.
- Obaly budou postupně jednotně označeny, aby bylo jasné, jak je správně třídit.
- Některé typy jednorázových obalů zcela zmizí z trhu.
Co to znamená pro firmy?
- Nutnost přehodnotit obalové strategie, přejít na recyklovatelné materiály a sledovat přesnou evidenci.
- Povinné smlouvy s AOS a pravidelné reportování.
- Přizpůsobení se evropským požadavkům na recyklát a opakované použití.
- Vyšší náklady na obalové hospodářství, ale zároveň možnost získat konkurenční výhodu díky udržitelným řešením.
Obalová revoluce není kosmetická změna, ale systémový přerod
Novela zákona o obalech a evropské nařízení PPWR společně nastavují nový standard: obaly musí být recyklovatelné, opakovaně použitelné, jasně označené a co nejméně zatěžující pro životní prostředí.
Česká republika se tak připojuje k evropskému trendu, který má ambici zásadně snížit množství odpadu, posílit domácí recyklační kapacity a přiblížit se skutečné cirkulární ekonomice.