K recyklaci se dá využít téměř všechno. Dokazuje to sešit vyrobený z trusu divokých koní z rezervace velkých kopytníků v Milovicích ve středních Čechách. Nápad na jeho výrobu se zrodil na výjezdu Asociace společenské odpovědnosti do přírodní rezervace v Milovicích, kterou ve spolupráci s vědci založila ochranářská společnost Česká krajina. Udržuje ji spásáním stádo divokých koní. Jde o plemeno exmoorsky pony, který je jim geneticky nejblíže.
„Poslouchali jsme výklad o tom, jak kopytníci pomáhají přírodě, a pak nás napadlo: Co kdybychom si kousek téhle divokosti vzali domů? A tak jsme začali sbírat. Bobky,“ popisuje počátek vzniku jedinečného sešitu Lucie Mádlová, ředitelka asociace, která za nápadem stojí.
Možná to zní zvláštně, ale hlavní ingrediencí sešitu se stal právě trus těchto majestátních zvířat. „Po létě plném sbírání, sušení, ručního zpracovávání v papírně a potiskávání fotkou koní vznikl sešit s příběhem, který spojuje divokou přírodu a lidskou tvořivost,“ doplnila Mádlová.
„Když se v roce 2005 začalo řešit vymírání motýlů v České republice, nechtěl jsem toto téma jen popsat v dalším článku. Začal jsem se více zajímat o příčiny tohoto problému i možná řešení. Díky tomu vznikla světově unikátní rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky zubrům, divokým koním a zpětně šlechtěným praturům počty motýlů v těchto místech vzrostly o stovky procent, a toho nejvzácnějšího, modráska hořcového, dokonce o 1700 procent,“ uvedl zakladatel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Kopytníci mají v rezervaci nezastupitelnou úlohu – jsou to takzvaní ekosystémoví inženýři. Díky nim je příroda ve stavu neustálé změny, kde si každý organismus najde své místo. Bez velkých kopytníků dochází k zarůstání stepí a otevřené krajiny konkurenčně silnými rostlinami včetně invazivních druhů. Vedlejším, ale o to důležitějším efektem projektu, se stala adaptace krajiny na změnu klimatu a zadržování vody v krajině.
Sešit s divokou duší vyrobila ruční papírna Papyrea. Základem jeho vzniku mohl být jen trus divokých koní. Další druhy v rezervaci, jako zubři nebo pratuři, mají dokonalejší trávení a v jejich trusu proto nezbývá dostatek vlákniny potřebné k vytvoření papíru. Nestrávené zbytky travin z milovické savany pak tvoří typickou hrubou strukturu obálky sešitu.
„Kdo si tento seshit, jak mu v asociaci říkáme, pořídí, neodnáší si jen praktický notes, ale také kousek zdravé přírody,“ dodala Mádlová. Každý prodaný kus pomáhá, příspěvek putuje na podporu České krajiny. O seshit si lze objednat na mailu info@a-csr.cz.
Milovická rezervace již inspirovala vznik řady dalších upomínkových a dárkových předmětů, jako jsou pohlednice, turistické známky, turistické vizitky, razítka nebo leporela. Česká pošta vydala také sérii známek a dopisních obálek. Na milovickou rezervaci velkých kopytníků může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
(autor: Asociace společenské odpovědnosti)