S úklidem se to nesmí, v nadsázce řečeno, přehánět. Platí to i v lese. Vědci zjistili, že ponechání alespoň malého množství dřeva ve smrkovém porostu tak, aby tam tlelo, pomáhá celému biotopu, a to zásadně. Věcí se zabývali výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Doporučují ponechat čtyři metry krychlové padlého dřeva na hektar.
Vědecká studie publikovaná v mezinárodním magazínu Forest Ecosystems uvádí, že již velmi malé množství padlého dřeva v hospodářských smrkových porostech může významně přispět k ochraně biodiverzity, aniž by došlo k podstatnému omezení produkce dřeva.
Tlející dřevo jako oáza života
V tlejících hromadách se daří suchozemským plžům, kteří v nich fungují jako bioindikátory zdravého lesního prostředí. Tito měkkýši zároveň zastupují potřeby dalších organismů vázaných na mrtvé dřevo, jako jsou některé mikroorganismy, houby i někteří bezobratlí, jejichž přežití je klíčové pro celkovou stabilitu a tedy odolnost lesních ekosystémů.
Typičtí ulitnatí plži, kteří dokážou přežívat i v náročných podmínkách smrkových monokultur, obvykle na místech s lokálně vyšší vlhkostí, spadaným listím nebo padlým dřevem, které často slouží jako jediné útočiště v jinak kyselém prostředí pokrytém smrkovým jehličím. Zleva: kuželík drobný (Euconulus fulvus), boděnka malinká (Punctum pygmaeum), náš nejmenší plž, jehož ulita měří pouhých 1,6 mm, a blýštivka rýhovaná (Perpolita hammonis). Foto: Michal Horsák.
„Plži byli zvoleni jako modelová skupina díky své citlivosti na změny prostředí a nízké pohyblivosti. Jsou vhodnými zástupci pro posuzování biodiverzity v lesní půdě a na padlém dřevě,“ uvedla Kristina Svobodová z ústavu botaniky a zoologie přírodovědecké fakulty.
Ochrana před suchem
Studie prokázala, že množství padlého dřeva pozitivně ovlivňuje nejen diverzitu plžů, ale i klíčové půdní vlastnosti jako vlhkost a pH (snižuje kyselost, zvyšuje zásaditost). Padlé dřevo zadržuje vodu a vytváří útočiště během extrémních teplotních výkyvů.
„Ponechání i malého množství dřeva, je směšně malé a neznamená žádné výrazné omezení těžby. Přitom může jít o velmi účinný a ekonomicky nenáročný nástroj pro podporu biodiverzity,“ dodává spoluautor studie Michal Horsák. Pro dosažení optimálního stavu vědci doporučují ponechat až na 20 metrů čtverečních padlého dřeva na hektar
Zástupci čeledi závornatkovití (Clausiliidae), plži citliví na změny prostředí, kteří slouží jako bioindikátoři zachovalých lesů s dostatkem mrtvého dřeva. Zleva: vřetenka šedá (Bulgarica cana), druh náročný na pralesovitou strukturu a množství trouchnivějícího dřeva, a řasnatka břichatá (Macrogastra venticosa). Foto: Michal Horsák.
V kontextu klimatických změn a kůrovcových kalamit, které ohrožují zejména smrkové monokultury, vyzývají vědci k přijetí adaptačních opatření: ponechání části dřeva na dožití a rozklad přímo v lese, podporu listnatých dřevin a diverzifikaci lesního prostředí. Plži mohou v tomto ohledu sloužit jako tzv. deštníková skupina pro širší ochranu půdní biodiverzity.
Zdroj: MUNI
Recept na zdravější lesy? Méně úklidu, více padlého dřeva | Masarykova univerzita