Průzkum státního zdravotního ústavu na základě dlouhodobého monitoringu prokázal, že Češi napříč širokým věkovým spektrem trpí na nedostatek klíčových minerálů, mezi které se řadí zejména vápník a hořčík. Vápník chybí de facto všem věkovým skupinám, ovšem ženy a senioři především trpí také nízkým příjmem hořčíku, a to zejména oproti sodíku, kterého máme všichni výrazný nadbytek.
U lidí nad 60 let se objevuje v drtivé většině výrazně nízký příjem vápníku.
U dospívajících dívek a žen v plodném věku se nejčastěji objevuje deficit právě hořčíku a železa. Přitom je to právě hořčík, který hraje klíčovou roli v energetickém metabolismu, nervové a svalové činnosti a také reguluje krevní tlak. Jeho dlouhodobě nízkým příjem se přitom může projevit nejen zvýšenou únavou, ale také svalovými záškuby a křečemi nebo dokonce poruchami spánku.
Vedle žen v reprodukčním věku a dospívajících dívek se s tímto problémem potýkají také lidé zaměřeni na jednostrannou stravu, senioři s nižším energetickým příjmem, ale také osoby se zvýšenou fyzickou nebo psychickou zátěží.
Riziko tohoto kritického nedostatku minerálů se přitom zvyšuje zejména konzumací vysoce průmyslově zpracovaných potravin s nadbytkem sodíku.
Hořčík i vápník se dá doplnit ve stravě kombinací mléčných výrobků, zakysaných produktů a listové zeleniny. Je zapotřebí jídelníček obohatit o ořechy, semínka, luštěniny a celozrnné obiloviny. Abychom minerály přijímali nejen ve stravě, ale také ve vodě, k tomu nám dopomůže pořízení domácího filtru na mineralizovanou vodu, což lze instalovat jako tzv. „poddřezové“ řešení, kdy voda v ideálním poměru minerálů poteče přímo ze samotného kohoutku nebo potom volně jako stojící výdejník.
Studie si dala za úkol také upozornění na špatné stravovací návyky českých dětí. Doporučené porce ovoce a zeleniny splňují pouhá 4 % z nich. Za špatným stravováním našich dětí a nedostatkem příjmu vlákniny, vitamínů a minerálů, stojí přitom zejména rodinné zvyklosti a socioekonomická situace rodiny. Děti z lépe situovaných domácností mají jídelníček pestřejší, častěji se také stravují čerstvými potravinami a nejsou tolik ohroženi stále rostoucí obezitou.
Dalším problémem spojeným s nezdravým stravováním dětí jsou také svačiny a zejména sladké nápoje. Odpolední hlad děti často řeší sladkostmi. Důležité je děti pro zdravé stravování správně motivovat, a to např. společnou přípravou jídla.
Uvedený monitoring běží od roku 1994 a zahrnuje mimo jiné studium výživy, expozic z ovzduší, vody či hluku i šetření životního stylu dětí. Aktuální tisková zpráva shrnuje zjištění za rok 2024 a ukazuje, jak se prostředí i naše návyky promítají do zdraví populace.