Není záchod jako záchod. Národní park Podyjí na Znojemsku se může pochlubit tím, že pro turisty pořídil superzáchody. Jsou moderní, ekologické, odpad se v nich kompostuje a navíc jsou autonomní. To znamená, že nemusí být napojeny na žádné inženýrské sítě. Obejdou se bez přípojky na kanalizaci, elektřinu i vodu. Vyrábí z odpadu úrodný kompost, jsou v nich koše na tříděný odpad a dokonce si v nich lze díky solárům dobít mobil nebo elektrokoo. Pokřtili je minerální vodou Šaratice.
Záchody stojí na parkovišti, z něhož se v Čížově vychází na procházky parkem. Jsou na místě, které zástupy turistů po přírodní stránce svým odskakováním si na malou i velkou téměř zničili. „Vedlo to k eutrofizaci, tedy k narušení přirozeného přírodníhoprostředí a změně druhového složení rostlin, což je – nejen pro území národního parku –nežádoucí jev,“ řekla vytříděno Martina Kosová, která působí na odboru ochrany přírody a krajiny správy parku. Právě tyto změny spolu s celkově znečistěným okolím čížovského parkoviště přimělo ochranáři hledat moderní řešení.
Odpad se hromadí v kontejnerech a mění se v kompost. Foto – NP Podyjí
V Čížově záchody už samozřejmě jsou. Jedny jsou v turistickém centru na druhé straně vesnice, druhé v restauraci. Nejsou ale k dispozici non-stop. Problém vyřešila instalace záchodků značky Biocultus Public Max, což jsou veřejné kompostovací toalety vyrobené v České republice. Podle jejich dodavatelů jde o kombinaci osvědčené skandinávské technologie a udržitelného designu. Ve Finsku podobná WC fungují přes 30 let. V Česku je tato technologie nová. Podyjí je v něm první parkem, kde bude používána.
SPrincip fungování je založen na tzv. post-separačním procesu, kdy pevný i tekutý odpad putuje do jedné velkokapacitní nádrže o obsahu dva krát 330 litrů, kde se postupně kompostuje.
Záchodky pokřtili Šaraticí, tedy minerální vodou, která prý „zrychluje krok“ a dokonale pročistí každému trávící trakt. Foto – NP Podyjí
Domeček se záchodky je vybaven fotovoltaickým systémem s bateriovým úložištěm, který umožňuje turistovi dobíjení elektroniky či elektrokol. O to, aby se místem nešířil západ, se stará robustní ventilátor. Kromě běžného úklidu je nutné kontrolovat stav nádrží a solárních panelů; výměna plné nádrže trvá jen několik minut a díky kolečkům je manipulace s nimi snadná.
Toalety mají životnost minimálně 20 let, jsou odolné vůči klimatickým podmínkám a jejich provoz je ekologický, spolehlivý a nenáročný. „Pro kompostování a minimalizaci zápachu se využívají dřevěné hobliny. Proces v nádržích zvládne rozložit i běžný toaletní papír, vlhčené ubrousky a jiné hygienické potřeby je nutné vyhazovat do koše, aby neznehodnocovaly odpad,“ uvedl vedoucí provozně-technického oddělení národního parku Jaroslav Křivánek.
Předpokládá se, že nádrže bude nutné vyvézt jednou za půl roku. Projekt přišel na 1,3 milionu korun a podpořilo jej ministerstvo životního prostředí.
(niv)