Snížení potravinového odpadu je nezbytné propojení inovativních obalových řešení, efektivního skladování, digitálních nástrojů pro řízení trvanlivosti, edukace spotřebitelů i příjemců a spolupráce akademiků, státu, obchodních řetězců i neziskových organizací. Vyplývá to z podzimního setkání Food Waste Institutu (FWI) , které bylo zaměřené na obaly a jejich roli v omezování potravinového odpadu. Setkání se uskutečnilo na brněnské Mendelově univerzitě, která se dlouhodobě zabývá plýtváním s potravinami.
„Problematika potravinových odpadů a prevence jejich vzniku je jednou z hlavních priorit ministerstva životního prostředí. V nově schváleném Plánu odpadového hospodářství ČR na období 2025–2035 je tématu věnována zvláštní pozornost a součástí je rovněž speciální Program předcházení vzniku potravinových odpadů,“ uvedl na setkání ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL). Za klíčovou považuje podporu potravinových bank, které významně přispívají k omezení plýtvání potravinami.
Ministerstvo proto dlouhodobě podporuje rozvoj infrastruktury potravinových bank prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. Jen za programové období let 2014-2020 podpořilo projekty potravinových bank za více než 500 milionů korun a dotační podporu do dalšího rozvoje infrastruktury potravinových bank pokračuje i v novém programovém období OPŽP 2021-2027.
Hlavní téma: obaly a skladování jako klíč k redukci potravinových ztrát
První blok otevřela přednáška Pavla Kloučka z České zemědělské univerzity, který představil inovativní technologie pro uchovávání brambor, zeleniny a pečiva – mimo jiné řešení značky Zembag. Na něj navázala prezentace Ley Duží, jednatelky společnosti Wrap-up, která představila funkční opakovaně použitelné sáčky pro prodloužení trvanlivosti čerstvých potravin.
Foto z kulatého stolu Food Waste Institutu.
Technologie proti plýtvání: od chytrých obalů až po digitální značení
Významnou část programu tvořilo vystoupení Pavly Cihlářové, ředitelky GS1 Czech Republic, jež přiblížila, jak mohou nové 2D kódy zásadně zlepšit práci s čerstvými potravinami. Upozornila, že tyto kódy pojmou více informací – například detaily o šarži, doporučeném skladování či datu minimální trvanlivosti – což umožňuje obchodům lépe řídit zásoby a předcházet prošlým potravinám. Stejně tak mohou výrazně pomoci zákazníkům při domácím skladování díky přesnějším informacím dostupným přímo z obalu.
Zástupci obchodních řetězců Billa, Albert a COOP v debatě upozornili zejména na praktické výzvy, a to na nutnost balit zboží tak, aby jej zákazníci spotřebovali celé, na různé limity při nastavování velikosti balení zeleniny, hledání rovnováhy mezi ekologičností a funkčností obalů a na náročnost řízení expirací ve velkém provozu a rostoucí roli digitalizace.
Potravinové banky: minimum odpadu a důraz na edukaci
Předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček a ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová uvedli, že potravinové banky samy produkují minimum odpadu díky rychlé redistribuci a kvalitnímu vybavení moderními chladicími technologiemi. Papírové obaly dál využívají jako recyklovatelný materiál a jejich ekologická stopa je tak velmi nízká. Potravinové banky se zaměřují také na edukaci příjemců – organizují kurzy vaření, doporučují praktické postupy pro skladování, spolupracují se Státním zdravotním ústavem na osvětových materiálech a učí domácnosti, jak darované potraviny maximálně využít.
FOOD WASTE INSTITUT, z.s.