V minulém týdnu se napříč celou republikou uskutečnily v rámci druhého ročníku SWAP Festivalu tzv. swapy nebo-li výměnné akce, na které lidé přinesly věci, které už nepotřebovali a poslali je dál. Spousta ladem ležících věcí tak našla svůj druhý život.

Swapování je zkrátka čím dál tím vice populární, jelikož je v různých formách a na různých akcích de facto možné swapovat cokoliv od oblečení, květin, potřeb do domácnosti apod. až po služby.

Hlavní myšlenkou celého swapování je cesta: méně mít, vice žít. Cesta od našich dosavadních návyků spojených s hromaděním věcí po schopnost se osvobodit a pustit do světa něco, co plně slouží, my to nevyužíváme, a co ještě může posloužit někomu jinému. Nejen, že prodloužíme životní cyklus swapované věci, ale také uděláme radost tomu, kdo si tuto věc pořídí. Šetříme nejen peníze, ale take vodu, energii a spotřebu CO2. Swapováním lze take pomoci těm, kteří to skutečně potřebují. Z velké části oficiálních swapovacích akcí jde část příspěvků na pomoc potřebným.

Článek Swapování: změna dosavadních návyků   se nejdříve objevil na Magazín Vytříděno.

Zahradní jezírka fungují jako propojený živý ekosystém – voda, rostliny, mikroorganismy a někdy a někde také ryby. Pokud se tento ekosystém vychýlí ze své rovnováhy, jezírko se zakalí, objeví se nám zde řasy a jezírko nám začne zapáchat. Nejúčinnějším, ale zároveň také nejšetrnějším řešením pro údržbu jezírek jsou tzv. bakteriální přípravky. Bakterie totiž řeší samotnou příčinu znečištění, zatímco chemie potlačuje projevy problému a mechanické čištění odstraňuje jen následky znečištění.

Není to snadné udržet své jezírko průzračným. Do jezírek se naprosto všem každodenně dostává prach, pyl, spadané listí apod. Chemické přípravky nedoporučujeme. Chemie působí rychle, ale pouze potlačí projevy celého problému. Při použití chemie navíc dochází až k zániku přirozených bakterií, které jsou klíčové pro správného fungování tohoto ekosystému. Bez přirozených bakterií v jezírku neexistuje žádný přirozený mechanismus, který by dokázal dlouhodobě odbourávat živiny. Navíc jakmile účinky použité chemie odezní, tak sinice, řasy a zákal se často a mnohem intenzivněji vrací. Voda v jezírku se tak stává velmi biologicky nestabilním prostředím, které je závislé na chemických zásazích. Bakterie jsou zkrátka přirozenou součástí každého jezírka. Rozkládají organické látky na jednodušší sloučeniny, až vznikne voda a malé množství oxidu uhličitého. Zároveň ke svému množení spotřebovávají fosfor a dusík, čímž odebírají potřebnou potravu řasám a sinicím. Právě tato vlastnost dělá z bakterií nejlepší dlouhodobé řešení problémů s vodou.

Jak tedy na jezírko průzračné jako studánka?

V první řadě je důležité dokonale jezírko vyčistit, a to ideálně jezírkovým vysavačem,

jelikož je zapotřebí odstranění kalu až ze dna.

Začneme mechanickým odstraněním nečistot a až následně biologicky stabilizujeme vodu.

Pro odstranění bahna ze dna a z jezírkového kačírku jezírkovým vysavačem je nutné odčerpat část vody, mějte ale vždy na paměti, abyste zachovali alespoň jednu třetinu původní vody, a to právě proto, abyste nezničili biologickou rovnováhu svého jezírka. Síťkou pak odstraňte z vody listí a další plovoucí nečistoty. Jezírkovou fólii očistěte pouze čistou vodou a měkkým kartáčem. Při čištění filtrace pamatujte, že je zapotřebí tuto filtraci propláchnout jezírkovou vodou, ne chlorovanou vodou z vodovodního řádu. Po samotném vyčištění už nám zbývá pouze dopustit vodu – při doplňování vody z řádu je nutné použít přípravky pro odstranění chlóru z vody a aplikovat startovací bakterie pro nastartování samočistícího procesu.

Článek Zahradní jezírka jako studánky se nejdříve objevil na Magazín Vytříděno.

Lidé jsou vystaveni vlivům plastu nepřetržitě 24/7. Nedávné studie dokázali, že člověk týdně nevědomě zkonzumuje v průměru až 5 gramů plastu – pro lepší představu se jedná zhruba o 2000 miniaturních částiček umělé hmoty menších než 1 mm. Mikroplasty se soustřeďují ve střevech, v plicích, v krvi, ale také v placentě a v mozku. V těle mohou vyvolávat nemalé zánětlivé reakce a oxidační stres. Vědci, kteří se touto problematikou zabývají, bijí na poplach a varují před drobnými kousky plastů – tzv. mikroplasty. Celkový vliv mikroplastů na lidské zdraví ještě není zcela známý, ale zajisté lidem neprospívá.

Závislost lidí na plastech je způsobena jistou pohodlností, a to zejména u jednorázových plastových obalů (např. PET lahve, různé obaly potravin apod.), které tvoří významnou část plastového odpadu.

Všudypřítomné plasty zatěžují nejen člověka a jeho organismus, ale také organismy jiných živočichů a v neposlední řadě životní prostředí.

Pozitivní zprávou je, že navzdory své závislosti na plastech, si lidstvo uvědomuje nebezpečí, které používáním plastů vzniká. Velká většina lidí také podporuje celosvětový zákaz nebezpečných plastů. Plast totiž není jen problémem odpadu, ale také lidského zdraví.

Jak s plasty můžeme bojovat, jak se říká v domácích podmínkách? Důležité je skutečně důsledné třídění plastového odpadu a co nejvyšší omezení nákupů produktů v jednorázových plastových obalech. I tímto můžeme přispět svojí troškou do mlýna.

Článek Lidská závislost na plastu potápí celou planetu se nejdříve objevil na Magazín Vytříděno.

Pivovar Radegast jako první pivovar ve střední Evropě uvařil pivo z vody která byla získána ze vzduchu. Stejně tak provozuje unikátní biologickou čistírnu dešťových vod a do roku 2030 plánuje zadržet vice vody než sám pivovar spotřebuje. Radegast omezil spotřebu vody a dosáhl v této oblasti historického minima. Od roku 1995 snížil znečištění odpadních vod o celých 91 procent.

Radegast znovupoužívá. V roce 2023 Pivovar Radegast vyvinul unikátní technologii, která umožňuje získávat pitnou vodu ze vzdušné vlhkosti, ze které následně dokáže uvařit pivo. Radegast podporuje projekty, které pomáhají udržet vodu v Beskydech a sám pivovar tuto dešťovou uvodu čistí pomocí biologických rybníčků, nacházejících se v areálu. Stejně tak Pivovar Radegast dlouhodobě spolupracuje s Moravskoslezským krajem na projektech, které jsou zaměřeny na ochranu životního prostředí.

Výroba samotného piva Radegast probíhá s velkým důrazem na šetrnost k okolnímu prostředí, přírodě a za využití lokálních surovin.

Pivovar Radegast patří mezi nejefektivnější pivovarské provozy v úspoře vody a neustále investuje do moderních technologií a inovací, které umožňují minimalizovat spotřebu vody v areálu. „Šetrné využívání a snižování spotřeby vody je pro nás dlouhodobým cílem a pevnou součástí zodpovědného přístupu k vaření piva. Do plnění cílů se zapojují všichni zaměstnanci od operátora na lince až po vedení pivovaru. Historické minimum ve spotřebě vody, 2,28 hl vody na jeden hektolitr piva za rok 2025, je tak skvělou vizitkou celého pivovarského týmu v Nošovicích,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Takových výsledků Pivovar Radegast dosáhl díky principu 3R – Reduce, Reuse, Recycle a jasně definované strategii s tvrdými cíli. Radegast postupně implementoval řadu technických a organizačních opatření jako nová technologie pro recyklaci chladící vody na strojovně chlazení, vzduchové kompresory nové generace s rekuperací tepla, optimalizaci sanitačních procesů nebo nový postup pro vymývání pivních sudů. „V roce 2020 jsme spustili novou plechovkovou linku, která po doladění provozu dosáhla nejnižší měrné spotřeby vody ze všech linek Radegastu,“ doplňuje Ivo Kaňák.

Pivovar Radegast provozuje také čistírnu odpadních vod (ČOV), která od roku 1995 snížila znečištění odpadních vod o 91 %. Jako první ve střední a východní Evropě zavedl anaerobní UASB systém na předčištění odpadní vody. V roce 2025 pivovar předčistil 456 413 m³ odpadní vody a vyprodukoval 713 743 m³ bioplynu, který se využívá k výrobě tepla a snižuje emise CO2.

V roce 2002–2003 byl v nošovickém pivovaru vybudován systém biologického dočištění dešťových vod – tzv. nošovické rybníčky. Ty čistí vodu přirozenou cestou a současně zvyšují biologickou rozmanitost nivy řeky Morávky. Za dobu svého provozu vyčistily rybníčky přes 1  mil. m³ vody, což každoročně v průměru odpovídá více než 22 velkým 50metrovým bazénům. V roce 2025 prošlo přírodním systémem 12 446 m³ vody.

Radegast pomáhá šetřit vodu také v Radegastovnách, podporuje péči o krajinu, buduje tůně a další vodní útvary, které pomáhají zadržovat vodu tam, kde je jí nejvíce potřeba. Jako první pivní značka v Česku si nechal Radegast změřit svou kompletní vodní stopu. Navíc se zavázal, že do roku 2030 vrátí krajině více vody, než si z ní vezme na výrobu piva. „Chceme, aby naše zapojení přesahovalo hranice pivovaru. Proto po celé republice vytváříme soustavy tůní, rozdáváme sudy na dešťovou vodu a hledáme další způsoby, jak šetřit vodou při pěstování surovin nezbytných pro výrobu našeho piva,“ říká Josef Jalůvka, Senior Brand Manager, Radegast.

Dopad jednotlivých opatření na splnění závazku bude vyhodnocovat a garantovat Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.

zdroj: https://www.prazdroj.cz/

Článek Reduce, Reuse, Recycle,… Radegast se nejdříve objevil na Magazín Vytříděno.

Fyzický restart snadno získáte v prostorách relaxačního a wellness centra Infinit Maximus . Hloubkově vám očistí pleť a uvolní svaly. Saunové ceremoniály, které pořádají, vás vtáhnou do úplně jiného světa. Pokud vám klasické saunování nevyhovuje, určitě hledejte studia, která nabízejí infrasauny. Infrasauna na rozdíl od klasické finské sauny prohřívá tkáně do hloubky, čímž stimuluje vylučování těžkých kovů a toxinů ven z těla.

Oteklost, těžkost a tělo bez energie často značí, že vám správně nefunguje vaše lymfa. Lymfatický systém je přitom doslova kanalizací našeho těla. Zkušený terapeut správným hmatem své hbité ručky dokáže nejen s vaší pletí, ale také imunitou, nevýslovné zázraky. Vyzkoušejte lymfatickou drenáž třeba právě ve Studiu FeelGood.

Pro doslovné šokování svého imunitního systému je nejlepší kryoterapie. Už dvě minuty pobytu v extrémním mrazu (tj. okolo minus 110 stupňů Celsia) znamenají pro vaše tělo vyplavení extrémní dávky endorfinu, nastartování metabolismu na maximum, ale také utlumení chronických zánětů. Vřele doporučujeme se svěřit do rukou regeneračního centra Mráz léčí.

Při detoxu je často potřeba zajít do skutečné hloubky. K tomu vám pomůže naturopatická poradna, která člověka vnímá jako celistvý propojený systém. Naturopat vám pomůže nejen s chronickou únavou, nespavostí a s trávením, ale doslova vám vytvoří plán na míru. Jedná se o cestu k udržitelnému a hlavně vašemu zdraví. Naturopatie dokáže velmi účinně pomoci v širokém spektru chronických problémů, jako je astma, akné, ekzémy, celkový oslabený imunitní systém, gynekologické problémy, migrény, revmatoidní artritida, štítná žláza, nespavost a jiné. Uleví i u akutního onemocnění, například u rýmy, kašle, nachlazení, při zánětu močového měchýře a jiných potíží. Naturopatie je zkrátka cesta k přirozenému zdraví a rovnováze. Vyzkoušejte Celostní medicína Brno.

„Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda.“

Hippokrates

Článek Brněnská očista: Jak vyzrát nejen na jarní únavu? se nejdříve objevil na Magazín Vytříděno.

Zmíněná chráněná krajinná oblast Pálava patří k jedněm z druhově nejbohatších území nacházející se v Česku, přesto v posledních letech doslova a do písmene zmizely z této oblasti některé druhy motýlů (např. žluťásek úzkolemý) a také ptactva (např. skalník zpěvný). Díky zavlečení lidmi a globálnímu oteplování naopak přibyly druhy jako třeba nutrie říční.

Problém s turismem se ovšem týká velkého množství ohrožených míst, mezi které patří Krkonoše a nejvyšší hora České republiky Sněžka, Adršpašsko-teplické skály, Český ráj apod.

Samotní ochránci přírody zvedají varovný prst s tím, že pokud nebude cestovní ruch dostatečně regulován, zanedlouho přijdou atraktivní místa o svoji hodnotu.

Lidé jsou nepoučitelní a v přírodě zanechávají odpadky, a to včetně plastů a hygienických potřeb v lesích a na horách. Ničení vzácné vegetace a rušení zvěře je způsobeno tím, že turisté často nerespektují vyznačené stezky a pohybují se mimo určený směr. Do skal ryjí nápisy, ruší klid ve volné přírodě nadměrným hlukem a světlem atd.

V přírodě platí, že odpad, který sem zavlečeme (např. obal od svačiny) vždy a bezvýhradně odnášíme s sebou domů, kde jej řádně vytřídíme. Také je nutné nevyhýbat se vyznačeným cestám a je velmi vhodné při svém nadšení pro turismus navštěvovat méně známá místa.

Díky nástrojům jako Google Earth můžeme sledovat, jak se planeta mění pod našima rukama, což poskytuje důkazy o dopadu lidské činnosti na naši planetu.

Článek I turismus je třeba minimalizovat aneb kdo jde hledat houby a nenajde les se nejdříve objevil na Magazín Vytříděno.

Jako skvělý a promyšlený plán se ukázala instalace úlů v sousedství Komenského sadů v Ostravě na Nové radnici. Včelám se zde skvěle daří a prospívají. Radniční úly byly zhotoveny městskou společností Ostravské lesy a zeleň už v květnu 2024. Jejich umístění předcházela nemalá řada konzultací a následných analýz, které zpracovávaly nejvhodnější situování včelích příbytků, kdy bylo také zjištěno, že v okolí radnice nejsou evidována dostatečně hojná včelstva. Umístění do Komenského sadů, který zahrnuje 30 hektarů javorů, jírovců a především lip, poskytuje včelám ideální podmínky. Blízké území Slezské Ostravy s částí zahrad, ovocnými stromy a okolní svahy obrostlé akáty, nelze také opomenout. Stěžejním přínosem včelstev pak není pouze produkce medu, pylu, propolisu, včelího jedu a vosku, mateří kašičky, ale také biomonitoring kvality životního prostředí a zabezpečení dalšího opylování významné části vegetace města.

Celkové náklady daného produktu od jeho zahájení do roku 2026 jsou ve výši zhruba 210 tisíc korun a jsou financovány z Fondu životního prostředí města Ostravy.

O včelstva pečují dva městští včelaři, kteří se z včelaření v Ostravě upřímně radují. Město rovněž podporuje prostřednictvím svého Fondu životního prostředí včelařské kroužky na ostravských základních školách, které si rovněž pořizují potřebné vybavení pro chov včel. Děti tak mohou i ve městě pozorovat rozvoj včelího společenstva, zapojit se a pochopit nezastupitelný význam včel v rámci ekosystému. Včelaření se pak může pro nejednoho nadšence stát významným a přínosným koníčkem.

Město Ostrava darovalo včelí úl také prezidentu republiky při jeho loňské květnové návštěvě. Tento s ohledem ve vztahu k Masarykovu včelínu symbolický dar vyrobily opět Ostravské městské lesy a zeleň.

Článek MEDova radnice: Včelaření v Ostravě je radost! se nejdříve objevil na Magazín Vytříděno.

Máme pro vás několik tipů jak takové ekologické Velikonoce strávit.

Při chystání velikonoční výzdoby, pokud už ji tedy nemáte hotovou, se vyhněte nákupu plastových dekorací z dovozu. Použijte vlastní fantazii a vyrobte si své věnce, osení z obilí nebo řeřichy, a do výroby pestrých barevných ozdob zapojte také své děti. Pro výrobu dekorací můžete upcyklovat, a to třeba použitím starých sklenic, látek a zbytků materiálů, které najdete doma. Pro krásnou okatou dekoraci vyfoukněte vajíčka a vyfouklé skořápky využijte k další dekoraci.

Aby byly vaše Velikonoce co nejvíce ekologické, určitě je důležité myslet udržitelně i při přípravě na Velikonoční pondělí.

Buďte nápadití: velikonoční vajíčka barvěte do hněda cibulovými slupkami, do žluta kurkumou, do růžova červenou řepou a do zelena kopřivou. Pro vytvoření různých motivů můžete vejce omotat provázkem, obarvit a po zaschnutí provázek odmotat.

Stejně tak si svoji pomlázku nekupujte a upleťte si ji pěkně podle tradice z vrbového proutí.

Namísto kupovaných sladkostí pro koledníky upečte třeba perníčky. Vejce, máslo, med a mouku nakupte od lokálních prodejců a podpořte místní farmáře nákupem jejich bio potravin. Stejně tak domácí mazanec nebo beránek bude chutnat lépe než z obchodu a a vyhnete se tak i zbytečným obalům z obchodu.

Při nákupu na velikonoční svátky nad svým nákupem důkladně přemýšlejte. Plánujte nákupy jídla tak, aby se opravdu nic nemuselo vyhodit. Plýtvání je snad ten největší třídičův hřích.

Ekologické Velikonoce jsou o vědomém rozhodnutí každého z nás spotřebovávat méně a využívat přírodní zdroje, které máme kolem sebe.

Článek Jak strávit ekologické Velikonoce? se nejdříve objevil na Magazín Vytříděno.

Suché záchody jsou jednoznačně úsporné, jejich používání znamená úsporu desítek litrů pitné vody denně. Protože ano, prosplachujeme až desetkrát více vody než jí vypijeme. Splachování pitnou vodou nám zůstalo jako vzpomínka na dobu minulou, kdy byl vody dostatek, kdy byla voda levná, a většina domů má tak pouze jeden vodovodní řád.

Suché záchody nám pomáhají tvořit hnojivo. Po kompostování lze tuhý odpad použít jako humus a moč po naředění 1:10 slouží jako dusíkaté hnojivo.

Suché záchody nepotřebují chemické přípravky a zápach lze poměrně snadno omezit přírodními materiály mezi které patří piliny, hobliny nebo také rašelina.

Suchý záchod je sám o sobě nezávislý, jelikož nepotřebuje inženýrské sítě – žádná voda, kanalizace ani elektřina.

Nenechte se ovšem mýlit. I suché záchody jsou různých druhů. Mezi suché záchody ovšem nepatří chemické toalety umístěné např. v karavanech, jelikož obsahují chemikálie a jejich obsah nelze kompostovat.

Mezi suché záchody řadíme separační toalety, které oddělují moč od tuhého odpadu, což velmi výrazně snižuje zápach a usnadňuje kompostování. Separační suchá toaleta je záchodová jednotka určená k umístění buď na podlahu v interiéru nebo v samostatné záchodové budově.  Separační suchá toaleta funguje na základě oddělování tuhé a kapalné složky odpadu v sedátkové části jednotky.

Dále mezi suché záchody patří kompostovací toalety, kdy se odpad míchá s pilinami a v nádobě se postupně kompostuje. Kompostovací toaleta je elegantní a ekologické řešení na místech, kam byste klasický splachovací záchod jen těžko instalovali. Hodí se na chatu, do hor i na zahradu. Řadí se mezi suché toalety, protože funguje zcela bez vody, splachovadlo zde tudíž nehledejte. Na přikrytí lidské odpadu poslouží speciální zásypová směs. Kompostovací záchod se podle typu dělí na průsakový a separační WC.

A dále oblíbená kadibudka – tzv. průsaková toaleta. Odpad jde do jímky, ve které se rozkládá. Klasická kadibudka je ovšem méně ekologická z hlediska rizik průsaku odpadu do spodních vod.

Článek Suché záchody máme rádi se nejdříve objevil na Magazín Vytříděno.

Jdeme na to:

1. Domácí prací gel

Postup pro výrobu domácího pracího gelu je následující: Je potřeba počítat s 10 l základu (voda + 200 až 300g voňavého mýdla + 200 až 300g sody na praní). Jako za časů našich prababiček mýdlo nastrouhejte, rozmíchejte ho v horké vodě, přidejte sodu, zamíchejte a nechte 24 hodin odstát, až ztuhne.

Používejte na jednu pračku cca 250 ml pracího gelu.

2. Suchý prací prášek

Postup pro výrobu suchého pracího prášku je takový, že potřebujeme1 kg prací sody a 100 g jemně nastrouhaného jádrového mýdla. Obě složky důkladně promícháme a skladujeme v uzavřené nádobě.

Používejte na jednu pračku 1 až 2 polévkové lžíce.

3. Prášek na bílé prádlo

Pro výrobu prášku na bílé prádlo potřebujeme 400 g prací sody, 100 g mýdlových vloček, 200 g perkarbonátu sodného (který funguje jako bělidlo); a pokud chceme prát na nižší teploty, tak ještě 10 g TAED (aktivátor pro praní na nižší teploty). Vše smícháme.

Prací soda změkčuje vodu a odmašťuje, nepleťte si ji s jedlou sodou.

Marseillské mýdlo je základem pro tvorbu pěny a praní.

Perkarbonát sodný bělí a dezinfikuje prádlo při teplotách nad 60 °C (s TAED funguje i při nižších).

Článek Namíchejte si s námi vlastní prací prostředek se nejdříve objevil na Magazín Vytříděno.